Kurník, který vypadá pevně, ale srazí ho první vítr
Hloubka a šířka rozhodují víc než počet program
Na co se ptát přímo při rezerva
Podívejte se také na rozteč lamel a jejich počet. Čím blíž jsou lamely u sebe, tím rovnoměrněji se hmotnost rozkládá. Příliš řídké lamely nechají matraci propadnout mezi ně a vzniknou tvrdá místa. Zároveň platí, že víc lamel neznamená automaticky lepší rošt – rozhoduje jejich tloušťka, materiál a způsob uchycení. Dřevěné lamely z bukového dřeva bývají pružné a trvanlivé, ale nesmí mít suky v místech, kde se prohýbají.
Kam s kabely, papíry a věcmi, které používají i ostatn
Na co se zapomíná nejčastěji: uzavření a větrání zároveň Bezpečný kurník musí být uzavřený tak, aby se dovnitř nedostal žádný predátor, a přesto uvnitř nesmí být dusno. Okna a dvířka opatřete pletivem s oky do dvou centimetrů, které je uchyceno z vnitřní strany, ne jen přibité zvenku. Liška pletivo roztrhne nebo podhrabe, kuna proleze i malou škvírou, proto všechny mezery nad dva centimetry zavřete. Větrání řešte štěrbinou pod střechou s pletivem, nikdy ne velkým otevřeným oknem bez sítě. Průvan je pro slepice horší než chlad, takže větrání veďte nad hřady, ne na ně.
Základem je rám z hranolů, ne z prken naplocho. Hranoly zajistěte kovovými spojkami nebo vruty do dřeva, hřebíky se časem uvolní. Podlaha musí být zvednutá nad terénem alespoň dvacet centimetrů, jinak do ní táhne vlhkost a dřevo začne hnít odspodu. Mezi podlahu a zem dejte štěrk nebo betonovou desku, protože kuna se podhrabává a prkenná podlaha položená přímo na hlíně je pro ni pozvánka. Stojny, které jdou do země, nikdy nebetonujte bez izolace proti vodě, jinak je za pár let vyměníte.
Zavírání dveří musí být na dva kroky: petlice plus zástrčka nebo háček s pojistkou. Kuna otevře jednoduchý háček během chvilky. Zámek na visací klíč je dobrý proti lidem, ale proti zvířatům rozhoduje těsnost dveří a pevnost rámu. Dveře by neměly mít větší vůli než půl centimetru a měly by dosedat na práh, ne na holou zem. Pokud dveře zavíráte jen na řetízek, dřív nebo později přijdete o celé hejno.
Než koupíte barvu, udělejte si jednoduchý test. Vezměte vzorník nebo malý vzorek barvy a přiložte ho přímo k nábytku na místě, kde stojí, ne u okna v obchodě. Prohlédněte si ho za denního světla i večer při lampě. Dřevo mění odstín podle osvětlení a barva, která vypadá přes den neutrálně, může večer zežloutnout. Vzorek natřete na papír nebo kousek sádrokartonu a nechte ho na zdi dva dny. Teprve pak rozhodujte.
Nejčastější chyba je kurník bez izolace proti vlhkosti a bez možnosti úklidu. Pokud se do vnitřku nedostanete s lopatou a nevyvezete podestýlku, začne se uvnitř množit plíseň a slepice budou nemocné. Hřady umístěte výš než hnízda a dost daleko od sebe, aby se ptáci nešpinili. Nakonec projděte kurník očima predátora: kde byste se podhrabali, kde byste prolezli škvírou, co byste otevřeli tlapou. Každé takové místo zavřete ještě předtím, než do kurníku pustíte první slepice.
Bezpečný kurník nepoznáte podle toho, jak vypadá zvenku, ale podle toho, jak je udělaný uvnitř. Mnoho lidí postaví hezkou boudu z překližky, natře ji a diví se, že do roka má lišky a kuny uvnitř. Rozhodující je konstrukce rámu, způsob uzavírání a větrání, ne barva a ozdoby. Než začnete řezat první trám, projděte si, kde má kurník stát a proti čemu ho vlastně chráníte.
Materiál volte podle toho, jak dlouho má kurník vydržet. Smrkové nebo modřínové fošny s impregnací vydrží roky, ale impregnaci opakujte každé dva až tři roky, hlavně u spodní části a u řezů. OSB desky jsou levné, ale nasávají vlhkost a při špatném větrání nabobtnají. Kovový plech na střeše je praktický, ale v létě se pod ním přehřívá vnitřek, proto potřebuje tepelnou izolaci nebo alespoň vzduchovou mezeru. Podlahu z betonu je snadné čistit, ale je studená, takže na ni patří vrstva podestýlky.