Když krmíte psa a kočku stejně, dřív nebo později to poznáte

Přechod na domácí stravu dělejte postupně, alespoň po dobu jednoho týdne. Smíchejte nejprve malé množství nového jídla s granulemi a každý den podíl zvyšujte. Sledujte, jak pes reaguje – sledujte stolici, chuť k jídlu a celkovou vitalitu. Pokud se objeví problémy, uberte množství nebo změňte surovinu. Někteří psi nesnášejí určité druhy masa, jiní zase nadýmají po luštěninách. Každý pes je jiný, proto je potřeba recept upravit na míru.

Jak upravit krmivo, aby pes znovu je

Konzervy mají vyšší podíl masa a nižší podíl obilovin, což ocení psi s citlivým zažíváním nebo vybíraví jedlíci. Naopak granule drží lépe tvar a čistí zuby mechanickým okusem. Pokud pes dostává pouze konzervy, je nutné přidat tvrdý prvek – například sušené maso nebo vhodnou dentální hračku. Zanedbání ústní hygieny vede k zubnímu kameni a zánětu dásní, a to i u psů, kteří nikdy neměli problém s jídlem.

Typická chyba je příliš mnoho volnosti brzy. Štěně, které běhá po celém bytě, nemá důvod držet se jednoho místa. Ze začátku ho mějte na očích nebo v ohraničeném prostoru. Když nemůžete dohlížet, dejte ho do klece nebo do ohrádky. Není to trest, je to prevence. Další chyba je krmení v nepravidelnou dobu. Pes, který jí kdykoliv, se vyměšuje kdykoliv. Pevné časy jídel znamenají předvídatelné časy venčení.

Sledujte signály, které štěně vysílá. Nadýmání, opakované polykání, neklid, slinění nebo snaha zvracet po jídle znamenají, že další pohyb musí počkat. Stejně tak pokud pes po jídle výrazně odpočívá, neberte mu to. Klid po krmení je přirozený a není lenost. Jakmile si vytvoříte pevný denní rytmus, ve kterém se krmení a pohyb pravidelně střídají s dostatečným odstupem, většina zažívacích problémů u štěněte zmizí sama.

Psi a kočky mají odlišnou anatomii trávení i nároky na živiny. Kočka je striktní masožravec, potřebuje v potravě hotové aminokyseliny jako taurin a arginin, vitamín A a kyselinu arachidonovou. Pes je všežravec se schopností zpracovat i rostlinnou složku. Pokud kočce nasypete psí granule, dostane málo bílkovin a chybějící taurin, což se po měsících projeví na srsti, srdci a zraku. Psovi naopak kočičí krmivo svědčit nebude – je příliš tučné a energeticky husté, takže pes tloustne a může mít průjem.

Začněte tím, že si sepíšete, kdy štěně skutečně jí a kdy má přirozeně největší energii. Většina štěňat je aktivní brzy ráno, pak po delším spánku odpoledne a večer před usnutím. Krmení naplánujte do momentů, kdy se pes sám uklidní – typicky po procházce, ne před ní. Ranní krmení tak klidně může přijít až po krátkém vyvenčení a vydýchání, ne hned po probuzení. Večerní jídlo pak podávejte nejpozději dvě hodiny před posledním venčením, aby pes nešel spát s plným žaludkem a zároveň měl možnost se před spaním ještě vyprázdnit.

Štěně nemá pevný režim samo o sobě. Krmení a pohyb se navzájem ovlivňují víc, než se na první pohled zdá. Pokud štěně nakrmíte a hned poté ho vezmete na divokou hru nebo dlouhou procházku, hrozí nafouknutí žaludku, zvracení a v krajním případě i torze žaludku, což je stav vyžadující okamžitou veterinární pomoc. Stejně problematické je ale i opačné pořadí: intenzivní pohyb na lačno u mladého psa často končí podrážděným žaludkem, pozřením trávy a následným zvracením žluté pěny.

Během dne je užitečné držet pohyb v kratších blocích než v jedné dlouhé akci. Několik desetiminutových procházek nebo her rozložených mezi krmení funguje lépe než hodinový výlet na lačno. U štěňat platí, že čím mladší pes, tím kratší a častější pohyb potřebuje. Pokud má štěně po jídle tendenci být neklidné, nabídněte mu klidovou činnost – žvýkací hračku, olizování podložky nebo krátké tréninkové cvičení vsedě. Tím se zabaví, aniž by zatěžovalo žaludek.

Nejčastější chyba není špatné načasování jako takové, ale kombinace krmení s pohybem ve stejnou chvíli. Lidé často dají štěněti jídlo a současně ho pustí na zahradu, kde se pes rozběhne, skáče a válí se. Další typická chyba je krmení těsně po návratu z dlouhé procházky, kdy je pes udýchaný a přehřátý. V takovém stavu většina štěňat odmítá jíst nebo jí příliš rychle a polyká vzduch. Počkejte, až se dech i tepovka vrátí k normálu, teprve potom předložte misku.

Rozestup mezi jídlem a pohybem je důležitější než délka procházky Základní pravidlo, které se vyplatí dodržovat od prvního dne: po hlavním krmení nechte štěněti klid alespoň hodinu, u větších plemen a hlubokých hrudníků raději dvě. Před krmením naopak neplánujte nic náročného minimálně třicet minut. Nejde o univerzální zákon, ale o rozumnou hranici, která výrazně snižuje riziko žaludečních potíží. Pokud štěně jí třikrát až čtyřikrát denně, snadno se stane, že se jednotlivá krmení překryjí s venčením. Řešením není rušit krmení, ale přeskládat den.