5 chyb v krmení štěňat, které se projeví později
Základem je rozdělit denní dávku na několik menších jídel. Malá štěňata do tří měsíců potřebují jíst čtyřikrát až pětkrát denně, od tří do šesti měsíců stačí třikrát a kolem půl roku přejít na dvě jídla. Mezi jídly musí mít dostatek času na trávení. Pokud štěně dostane velkou dávku naráz, hrozí nadýmání a rychlé vyprazdňování. Rozdělení je důležitější než přesná gramáž.
Typické chyby: krmení z misky, která je pořád plná; přidávání zbytků z kuchyně k přesné dávce; náhlá změna krmiva bez přechodu; srovnávání s tabulkou pro jinou značku. Krmivo měňte postupně během pěti až sedmi dnů, jinak přijde průjem. Vodu mějte k dispozici neustále, zejména u granulí. Štěně nepřekrmujte ani netrestejte za to, že jídlo odmítá — stačí misku po patnácti minutách odklidit a nabídnout znovu při dalším jídle.
Ještě než nastartujete, projděte si základní kontrolu. Pes musí být před cestou vyvenčený a unavený, ne přežraný. Krmte ho nejpozději dvě hodiny před odjezdem, jinak se u citlivějších jedinců dostaví zvracení. Vezměte vlastní misku, vodu z domova a podložku, na které pes běžně spí – známý pach snižuje stres. Léky proti nevolnosti nepodávejte bez konzultace s veterinářem, některá lidská antihistaminika jsou pro psy toxická.
Co dělat okamžitě a co raději vynech
Štěně roste rychle a každé krmení má na jeho vývoj větší vliv než u dospělého psa. Za prvních šest měsíců se formují kosti, klouby, trávení i chuťové návyky. Chyby, které se v tomto období stanou zvykem, se později opravují jen těžko. Následujících pět oblastí rozhoduje o tom, jak bude pes jíst a prospívat dalších deset let.
Častou chybou je trestání. Strkání, zvedání nebo křik štěně pouze zmatou a mohou vést k tomu, že se začne bát. Další chybou je nedůslednost – jednou pes vyběhne, podruhé ne. Štěně si rychle všimne, že pravidlo platí jen občas, a přestane reagovat. Pomáhá také trénovat v různou denní dobu a s různými dveřmi, aby se návyk nezúžil na jedny konkrétní.
Začněte mimo dveře. Vezměte štěně na vodítko, postavte se k vnitřnímu okraji chodby a vyžádejte si sednutí. Jakmile sedne, odměňte ho pamlskem přímo u tlamy a teprve pak udělejte krok ke dveřím. Když zůstane sedět, vraťte se a odměňte. Toto opakujte desetkrát denně dvě minuty. Štěně se učí, že klid u dveří přináší odměnu, ne otevření.
Posledním pravidlem je přizpůsobit krmení konkrétnímu psovi, ne tabulce na obalu. Ta udává orientační hodnoty pro průměrné plemeno. Sledujte tělesnou kondici, stolici, srst a chuť k jídlu. Pokud pes prospívá a je aktivní, nastavení je správné. Jakákoli změna by měla být pozvolná a zapisujte si, co štěně dostalo a jak na to reagovalo. Zápisník pomůže odhalit, co případné potíže způsobuje.
Další častou chybou je náhlá změna krmiva. Trávicí systém štěněte reaguje na nové složení citlivě. Při přechodu na jiné granule míchejte staré a nové v poměru, který se během sedmi až deseti dnů postupně přesouvá ve prospěch nového. Pokud se objeví průjem nebo zvracení, přechod zpomalte. Nikdy nemíchejte dohromady tři a více druhů krmiva. Stejně tak nedávejte štěněti zbytky z lidského stolu. Koření, sůl a tuky mu poškozují játra a slinivku.
Kolik jídel denně a kdy přejít na méně porcí Do tří měsíců věku krmte čtyřikrát denně, od tří do šesti měsíců třikrát a od půl roku stačí dvě krmení. Počet jídel je důležitější než přesný čas. Pes by měl jíst vždy ve stejnou dobu, aby si vytvořil pravidelný režim. Mezi krmením nechte misku prázdnou, aby štěně neuzobávalo celý den. Volný přístup ke granulím vede k obezitě a k tomu, že pes přestane rozeznávat hlad a sytost.
První chybou je krmení „od oka". Štěně malého plemene potřebuje jiné množství než štěně velkého plemene ve stejném věku a hmotnosti. Pokud pes dostává granule nasypané do misky bez vážení, snadno se překrmí nebo naopak strádá. Zvažte krmivo kuchyňskou váhou a porci upravte podle toho, jak pes přibírá. Štěně by mělo být štíhlé, žebra hmatatelná, ale ne trčet. Pokud má pes po jídle nafouklé břicho nebo ho bolí, je porce příliš velká.
Nakonec počítejte s tím, že štěně potřebuje tisíce opakování, ne dny. Pokud se nedaří, zkraťte vzdálenost od dveří a začněte znovu. Vytrvalost a klidný tón hlasu nakonec přinesou psa, který u dveří počká, i když jdete ven.
Otevírání dveří jako tréninkový signál Klíčem je spojit pohyb kliky s klidem. Položte ruku na kliku, ale neotvírejte. Pokud štěně vyskočí, ruku sundejte a počkejte, až si znovu sedne. Teprve pak kliku stiskněte. Stejně tak otevřete jen pootevřené dveře a hned je zavřete, pokud pes vstane. Opakujte tak dlouho, dokud štěně nereaguje na kliku automatickým usednutím. Tento krok většina lidí přeskočí a pak se diví, že pes u dveří znovu skáče.